Recenze: Rudá volavka
Z bílé labutě rudou volavkou
Herečka Jennifer Lawrence představuje v americkém snímku Rudá volavka ruskou primabalerínu Dominiku Egorovu, která se během jednoho ze svých výstupů vážně zraní a je nucena ukončit svou taneční kariéru. Náhle se tak ocitá ve zdánlivě bezvýchodné situaci, kdy přichází o příjem, ze kterého živila nejen sebe, ale i svou nemocnou matku. Dominice na pomoc přispěchá strýc Vanya (Matthias Schoenaerts), jenž využije zoufalosti své neteře ve svůj prospěch - vmanévruje ji do tajné mise, po které bývalá baletka dostane na výběr. Buď zemře coby nepohodlný svědek, nebo se stane volavkou, tajnou vládní špionkou, s úlohou oslabit nepřítele státu. Dominika volí a prochází tvrdým výcvikem, po němž dostává svůj první úkol. Musí svést důstojníka CIA Nashe (Joel Edgerton) a odhalit, z koho z ruských špionů si americká tajná služba udělala dvojitého agenta.
Rudá volavka je psychologický thriller, který u diváků nevzbuzuje napětí prostřednictvím akčních honiček nebo přestřelek. Jedná se o snímek, který si velice umně dokáže udržet divákovu pozornost, přestože plyne pomalejším tempem. Atmosféra houstne pozvolna, dokud nevygraduje, a to většinou nějakou dosti drastickou scénou, ze které až mrazí.
Dominika během svého tanečního vystoupení
Film je natočen podle stejnojmenné knižní předlohy (v originále Red Sparrow) bývalého agenta CIA Jasona Matthewse. Francis Lawrence (shoda s příjmením hlavní herečky je náhodná), který se ujal režie, už má v převádění literárních děl na filmová plátna praxi díky snímkům Constantine, Já, legenda, nebo Voda pro slony. V neposlední řadě adaptoval tři ze čtyř dílů trilogie Hunger Games, na kterých taktéž pracoval s Jennifer Lawrence. Možná právě díky jeho zkušenostem natáčet podle knižních předloh se Rudá volavka vyvedla tak, aniž by přes dlouhou stopáž nudila. Úspěch spočívá vedle hereckých výkonů a scénáře v práci kameramana, skvělé střihové skladbě a také hudbě. Ta upoutá během několika konkrétních scén, jež by se právě z hlediska práce s hudbou daly označit za nevšední až experimentální.
Vadou na kráse Rudé volavky je místy přemíra informací, které musí divák rychle zpracovat, jinak se v ději snadno ztratí. Na svoje si však přijde ten, koho zajímá chod tajných služeb a ideologický střet západního a východního světa. Je zde však důležité zdůraznit, že ačkoliv je hlavní hrdinka Ruska a celý děj se točí okolo skutečnosti, jaké patrioty Putinova země dokáže odchovat, nesmí člověk zapomínat, že snímek pochází z americké filmové dílny. Ta občas sice umí překvapit nečekaným závěrem (jako třeba právě v tomto případě), ale celkovým vyzněním svou typickou komfortní zónu neopouští.
Co se týče hereckých výkonů, ne že by Jennifer Lawrence svým výkonem ostatní zahanbila, ale její postava je ve filmu natolik klíčová, že ostatním nedává příliš prostoru - ať už v případě Joela Edgertona, objektu Dominičina pracovního i osobního zájmu, Matthiase Schoenaertse v roli jejího krutého strýce nebo hvězdného Jeremyho Ironse, který zde ztvárňuje generála ruské tajné služby Korchnoie.
Nicméně navzdory velké snaze Lawrence, ať už mluvíme o herečce či režisérovi, není s to diváka oblafnout natolik, aby skutečně uvěřil, že se z baletky po vážném úrazu nohy může stát natolik svérázná špionka, aby si dokázala obmotat kolem prstu dvě světové mocnosti. Tohle se dá filmu ale poměrně snadno odpustit vzhledem k tomu, že se ve zbytku od mnoha naivních amerických thrillerů liší svou syrovostí a naturalističností. Rudá volavka je totiž plná explicitní sexuality a ještě explicitnějšího násilí, přičemž toto všechno vyobrazuje způsobem, který není pro onu zmiňovanou americkou filmovou dílnu tak úplně typický.
Dominika Egorova (Jennifer Lawrence)
2018
• Strýc Vanya zde představuje zápornou postavu, se kterou přichází útlak a mizérie. Nápadná je pak vizuální podoba postavy s nynějším ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
• Jelikož je Strýček Vanya známou hrou ruského dramatika Antona Pavloviče Čechova, nabízí se otázka, k jakému textovému propojení tu mezi filmovou a dramatickou postavou dochází.