Rozhovor: Pavla Tomicová a David Drábek
Pavla Tomicová a David Drábek: Tentokrát nabijeme lidi větší vitalitou
Herečka Pavla Tomicová společně s dramatikem a divadelním režisérem Davidem Drábkem baví diváky žánrem tragikomedie více než dvacet let. Jak vzpomínají na začátky spolupráce, proč rok po derniéře Herečky sobotní noci v Městských divadlech pražských přicházejí s její novou premiérou, čím se bude lišit a co by ještě rádi podnikli, mi pověděli po zkoušce v Komorním divadle Kalich.
Umělecky jste se poprvé potkali u Akvabel v Klicperově divadle v Hradci Králové. Zjistili jste už tenkrát, že jste stejná krevní skupina?
Pavla Tomicová: V případě Akvabel byl text sice Davidův, ale inscenaci režíroval Vladimír Morávek, tak bych řekla, že to bylo až později při Kouli.
David Drábek: Souhlasím, hlavní role v ní byla napsána přímo pro Pavlu. Původně šlo o rozhlasovou hru, která se ihned stala populární. Doteď v rozhlase koluje, jak neuvěřitelná Pavla byla. Ona je v dobrém smyslu jako naturščik, až takového lehce raplózního typu. Když se tam poprvé zasmála – a to je její velká doména –, strhla jim všechny mašiny a řekli jí, ať přijde za týden, až na ni budou mít vybavení.
Pavla Tomicová: Sháněli pro mě speciální mikrofon. Zvukař měl prý tehdy při čtení textu starost, kdo se role ujme. Bál se, že síla té šílené postavy nevyzní. Když jsem přišla já a začala říkat text, vyběhl z kabiny a povídá mi: „Tak takhle by to nešlo, z nuly na sto bez varování!“
David Drábek: Když se pak Koule dostala na hradecké jeviště, byl jsem tehdy uměleckým šéfem Klicperova divadla, Pavla už tam působila a hýčkali si ji. Divadelní režisér Vladimír Morávek nám perfektně připravil půdu. S Ladislavem Zemanem, tehdejším ředitelem, jsme se rozhodli, že Kouli uděláme na prknech. Je skvělé, že se stále uvádí, případně je možné ji zhlédnout na Dramoxu. Jevištnímu uvedení ale předcházel pikantní skandál.
Celý rozhovor najdete na divadelní.net.