Recenze: Spotlight

Kdo se díval pozorně, mohl si povšimnout, že na sebe téměř všechnu pozornost 88. ročníku Academy Awards strhl naturalistický snímek REVENANT Zmrtvýchvstání. Kdo se ale díval ještě pozorněji, zaznamenal daleko více nežli jen dlouho očekávanou výhru Leonarda DiCapria za nejlepší mužský výkon v hlavní roli. Opravdu bystrý divák pochytil, že Oscara nejen za původní scénář, ale zejména za nejlepší film roku 2015 získal Spotlight. A kdo si na tento snímek opravdu řádně posvítil, byl patrně šokován.

Filmy točené podle skutečných událostí diváky jednoduše fascinují. A čím skandálnější příběh představují, tím větší zájem vzbouzí. To je pro tvůrce daných snímků svým způsobem velká výhoda, protože mají pevný základ, na kterém mohou stavět, což se hodí, zvláště když se k režírování nachomýtne průměrný, špatně zapamatovatelný herec – v tomto případě Tom McCarthy – který čas od času napíše scénář a sem tam i něco zrežíruje (mezi jeho počiny patří kupříkladu Přednosta, Nezvaný host nebo Win Win ad.). Jenže náměty na filmové trháky inspirované skutečností není tak snadné nalézt. Když člověk ale řádně zapátrá, objeví třeba právě takovou kauzu, kterou vynesla na světlo významná reportáž z roku 2002 oceněná Pulitzerem. Ta pojednává o bostonských katolických kněžích, kteří zneužívali malé chlapce. A tak se z hloupých vtípků o duchovních stává krutá pravda. Stovky a stovky článků odhalily na devadesát pedofilů, a to jen z bostonských svatostánků. Díky tomuto mediálnímu humbuku započalo důkladné vyšetřování a s postupem času celosvětová reputace církve šla ke dnu spolu se svými hříchy.

Novinářský tým Spotlight z The Boston Globe

Samotný snímek se soustředí na malou skupinu investigativních novinářů z The Boston Globe. Tento malý tým redaktorů – tzv. Spotlight – si jednou za čas vybere určité ožehavé téma a tomu se před publikováním článku věnuje několik dlouhých měsíců. Na základě toho by se mohlo zdát, že se tito reportéři zrovna nepředřou. Z filmu je ale zřejmé, že jejich úkolem je právě nic neuspěchat. Spotlight necílí na snadno dostupné informace, ze kterých by mohl snadno a rychle vydolovat aktuální článek. Prací redaktorů je především pátrání, brainstorming, dělání interview a hledání důležitých informací ve všech možných archívech, aby nakonec mohli jako jediní přijít s něčím maximálně pravdivým a propracovaným. Jejich klidnou pracovní idylu však naruší nově příchozí šéf redakce. Ten je totiž přiměje, aby stopli momentálně rozpracovanou reportáž a rovnou přichází s nápadem na nové téma. Chce se podívat na zoubek staré kauze o zneužívání dětí z roku 1976, což jinými slovy znamená zažalovat církev. A tak Spotlightu nezbývá nic jiného než odložit několikaměsíční práci a vrhnout se na nový případ.

Ve snímku hraje i Stanley Tucci, představuje zde právníka obětí zneužívání

Stejně jako investigativní novináři se svými články nikam nechvátají ani děj McCarthyho filmu se nikam nežene. Možná by příběh snesl i kratší stopáž, nežli je sto dvacet minut, avšak rozhodně nejde o žádné zbytečné natahování. Filmoví tvůrci chtěli, aby příběh plynul pomalu, protože tím se divákovi dostává pod kůži význam toho, co to obnáší být redaktorem ve Spotlightu.

Na začátku lze najít i nějaký ten vtípek nebo odlehčenou konverzaci, ale jak příběh plyne, atmosféra houstne. A celkové dění nabírá na obrátkách. Ke konci si přejete, aby už byl článek Spotlightu venku a konečně zburcoval pozornost veřejnosti.

V hlavních rolích můžeme vidět herce, kteří mají s natáčením podobných snímků zkušenost. Tím odkazuji především na Marka Ruffala, který ztvárňuje novináře, jenž má bezpochyby ten největší zápal pro věc. Snad jako kdyby svojí rolí prožíval malé déjà vu ze Zodiaca (snímku z roku 2007, kde hraje policejního vyšetřovatele). Ruffalo přesto nenechal nic náhodě a na postavu novináře se poctivě připravil s pomocí samotného Michaela Rezendese, kterého herec ve filmu představuje. Dále máme ostříleného Michaela Keatona, jenž měl během natáčení stejnou příležitost s Walterem Robinsonem. Patrně i to napomohlo tomu, že oba dva herci ve filmu působili skutečně autenticky. A nakonec nelze nezmínit herečku Rachel McAdams. I ona už měla možnost zahrát si reportérku (a sice v Na odstřel z roku 2009). Zde McAdams hraje velmi půvabnou a schopnou novinářku.

Drama Spotlight byl oceněn Academy Awards v kategorii Nejlepší film a Nejlepší scénář; nominován byl také v kategoriích Režie, Vedlejší herečka, Vedlejší herec a Střih

Více než samotné charaktery postav jsou však důležitá zjištění o provinění arcidiecéze. Novináři ve snímku jsou tedy klíčoví zejména coby nástroje k odkrývání pravdy. Vedle nich je tu církev prezentována jako všemocná, takže zneužívání nezletilých pro její vykonavatele není nijak těžké zamést pod koberec. O to urputnější je proto snaha reportérů najít na místní kněze tolik špíny, aby se pod žádný koberec už zamést nedala. Práci novinářům nicméně znesnadňuje skutečnost, že prakticky nikdo nechce připustit, že by taková věc byla vůbec možná. Husí kůže naskakuje ve chvíli, kdy už nejde nadále pochybovat, jelikož počet usvědčujících důkazů neúprosně narůstá. McCarthyho film tudíž není zrovna tím nejlehčím ke sledování. Téma je těžké a v dialozích se dá poměrně snadno ztratit, jelikož v rozhovorech jsou mnohdy zmiňována jména, jejichž nositelé se na scéně v průběhu filmu ani jedinkrát neobjeví.

Uvedený snímek je žánrově přesně z těch, co ve většině zanechá zvláštní pocit a leckteří se k příběhu budou ve svých myšlenkách jistě vracet. Dá se očekávat, že nábožensky založení lidé o něm budou přemítat pochopitelně více – samozřejmě ale jen v případě, že v sobě najdou sílu a sebezapření a na Spotlight se podívají.

2016

Tato recenze byla napsána v rámci přijímacích zkoušek Univerzity Palackého v Olomouci pro obor Filmová věda.